V našich statistikách i v mnoha loterijních diskuzích narazíte na pojmy „žhavá“ a „studená“ čísla. Znějí lákavě, ale je dobré rozumět tomu, co přesně znamenají a co z nich lze a nelze vyvozovat.
Žhavá čísla jsou ta, která v celé oficiální historii tahů padla nejčastěji. Studená čísla jsou naopak ta, která padla nejméně často, případně dlouho nepadla vůbec. Obojí se počítá jednoduše – spočítáme, kolikrát každé číslo za celou historii padlo, a čísla seřadíme od nejčastějšího po nejméně časté.
I kdyby byla loterie dokonale spravedlivá, nikdy nebude mít každé číslo přesně stejný počet výskytů. Náhoda přirozeně vytváří rozdíly – některá čísla se prostě dostanou dopředu a jiná zaostanou. Čím více slosování proběhne, tím menší jsou tyto rozdíly v poměru k celku a tím blíže jsou četnosti jednotlivých čísel k sobě.
Nejčastější omyl je představa, že žhavé číslo „je ve formě“ a bude padat dál, nebo že studené číslo „už musí přijít“. Ani jedno není pravda. Osudí nemá paměť – každá koule má při každém tahu naprosto stejnou pravděpodobnost, že bude vytažena, bez ohledu na to, co padlo dříve.
Žhavá a studená čísla berte jako zajímavost a jako pomůcku pro pestřejší výběr – třeba když se nemůžete rozhodnout a chcete kombinaci, která není jen řada za sebou. Nepovažujte je ale za předpověď. Žádný způsob výběru čísel nezvýší vaši šanci na výhru v hlavním pořadí.
Žhavá čísla jsou ta, která v celé historii tahů padla nejčastěji. Jde o popis minulosti – neznamená to, že padnou i v příštím slosování.
Studená čísla jsou ta, která padla nejméně často nebo dlouho nepadla. Ani u nich neplatí, že by byla „na řadě“ – každý tah je nezávislý.
Z hlediska pravděpodobnosti je to jedno – všechna čísla mají v každém tahu stejnou šanci. Žhavá a studená čísla jsou hlavně pomůckou pro pestřejší výběr, ne způsobem, jak zvýšit šanci na výhru.